Cesta

Studování Zákona a praktikování kultivace jsou vlastní záležitostí každého. Avšak často je dost velký počet žáků, kteří stále berou druhé lidi jako své vzory – dívají se jak druzí lidé dělají věci a potom je následují. Toto je druh ubohého chování vyvinutý mezi světskými lidmi. Kultivující nemá vzory. Cesta, kterou se každý člověk vydává, je odlišná, protože základna každého člověka je odlišná, velikosti jejich rozličných připoutání jsou odlišné, vlastnosti jejich bytostí jsou odlišné, jejich zaměstnání mezi světskými lidmi jsou odlišná, jejich rodinná prostředí jsou odlišná a tak dále. Tyto činitelé určují, že cesta kultivace každého člověka je odlišná, že to, jak odstraňují připoutání, je odlišné, a že velikosti jejich zkoušek jsou odlišné. Proto, uprostřed projevů věcí, je velmi těžké najít cestu, kterou udělali jiní, a je pro člověka ještě méně možné, aby se jednou z nich vezl. Pokud by tu skutečně byly předpřipravené cesty a trasy bez námahy, určitě by to nebyla kultivace.

Už od zveřejnění Velkého Zákona byli lidé, kteří pozorovali druhé – „cokoliv druzí dělají, to je to, co budu dělat já“ – namísto toho, aby použili Zákon na posouzení, zda je něco správné nebo nesprávné. Když vidí, že nemoci některých lidí jsou vyléčeny kultivováním Velkého Zákona, také je to zaujme; když vidí, že někteří lidé už dále nepraktikují, i oni váhají; když vidí, že je sto miliónů lidí kultivujících Velký Zákon po celé zemi, myslí si, že to musí být něco dobrého, a následují druhé, aby se to učili; když vidí, že zlo začalo útočit, utlačovat a pronásledovat Dafa a že televize a rádio vytvářely lži, aby falešně obviňovaly Dafa, začínají váhat a znervózní. Kultivace je těžká. Je to těžké v tom, že když dokonce vypukne hrozná kalamita, dokonce když zlo šíleně pronásleduje a když je dokonce v sázce váš život, stále musíte být schopný neochvějně pokračovat na vaší cestě kultivace bez toho, abyste čemukoliv v lidské společnosti dovolili zasahovat do kroků, které podnikáte na vaší cestě kultivace.

Učedníci Velkého Zákona jsou nyní právě uprostřed období nápravy Zákona, a projev starých sil vytvořil nejzásadnější a nejtěžší zkoušku učedníků Velkého Zákona. Zda zkouškou mohou projít, je uskutečněním Velkého Zákona a tím, zda každý učedník Velkého Zákona dokáže být k sobě zodpovědný. A zda člověk dokáže během rozbíjení a odstraňování zla vykročit vpřed, aby potvrdil Velký Zákon, se stává odkazem o [zanechání] života a smrti, stává se potvrzením, zda učedník nápravy Zákona může dosáhnout Dovršení, a také se to stává tím, co odlišuje boha od člověka. Pro učedníka Velkého Zákona je ochraňování Zákona úplně přirozené. Takže v tomto okamžiku historie, když skutečně máme situaci, ve které zlo pronásleduje Velký Zákon, učedník Velkého Zákona určitě vykročí vpřed, aby potvrdil Zákon v odezvě na pronásledování. V této situaci, když někteří žáci vidí druhé vykročit vpřed, aby potvrdili Zákon, budou je následovat; když vidí, že druzí nevykračují vpřed, ani oni nevykročí vpřed; když jsou bití nebo „napravovaní“ a vidí druhé, že se vzdali nátlaku zla a napsali nějaké takzvané „sliby přestat praktikovat kultivaci“, i oni to napíší, což je výsledkem neschopnosti pochopit věci podle Zákona. Dokážete si představit, co to znamená pro kultivujícího, jestliže tato skvrna není odstraněna? Pronásledování současným zlem bylo uvalené na Velký Zákon a učedníky starými silami. Není všechno, co je vykonáno na vzdorování pronásledování, nejvelkolepějším projevem toho, že učedníci Velkého Zákona jsou zodpovědní k Velkému Zákonu a k sobě? Není to poprvé v průběhu upadajících dějin, kdy zlé síly pronásledují kultivující. Není to opakování toho, co zažil Ježíš ve své době? Nezažil to i Buddha Šákjamuni? Pokud opravdu existují cesty, které mohou sloužit jako odkaz, neudálo se pak dnešní zlo a to, co předcházející osvícené bytosti v tomto ohledu zažily, stejným způsobem? I když se liší ve svých specifických projevech, všechny se snaží zlomit vůli těch, kteří se kultivují ve spravedlivém Zákonu. Během historie v běžné kultivaci ty záporné bytosti skutečně působily jako zkušební kámen, aby se určilo, zda jednotliví kultivující mohli dosáhnout Dovršení. Jestli by se někdo obrátil na písek místo na zlato, byl by určitě prosetý. Avšak dnes je to odlišné v tom, že probíhá náprava Zákona v kosmických tělech a kolosální nebeská klenba se přebudovává. Všechny takzvané „zkoušky Velkého Zákona“ zasahují do nápravy Zákona. Navíc cílem všech těch, kteří se zúčastňují pronásledování, je poškodit Velký Zákon. I když všechno, co staré síly způsobily osobní kultivaci lidí, dosáhlo určitý účinek v minulosti, jestli jsou tyto věci použity během nápravy Zákona, nejenže selže ve splnění standardu Velkého Zákona, ale také vážně zasahuje do nápravy Zákona a poškozuje ji. V současné době budou staré síly úplně vyhubené, bez ohledu na to, zda jsou zúčastněné bytosti kladné nebo záporné. Všechny zlé bytosti, které se v tomto zúčastňují, jsou odstraňovány během nápravy Zákona, ať jsou jejich úrovně jakkoliv vysoké. Běžná kultivace se zcela liší od té v období nápravy Zákona. Dnes, když učedníci Velkého Zákona objasňují pravdu jako odpověď na pronásledování zlem, jsou stále ještě nějací studenti, kteří sledují to, co dělají druzí. Avšak člověk se musí vždy sám osvítit k tomu, co by měl dělat, když čelí trápením. Pokaždé, když se člověk zlepší, Stav Dosažení, který potvrdil a ke kterému se osvítil, se zvýší.

Cesta, kterou jde učedník Velkého Zákona, je slavnou historií a tato historie musí být vytvořená jeho vlastním osvícením.

Li Hongzhi,
Napsané 9. července 2001
Publikované 23. srpna 2001